Krmení

Základem je voda a seno. Toto by měl mít králík k dispozici denně. Je zdrojem nejen vlákniny, ta je však výsostně důležitá pro správné trávení. Dobře živený králík by měl mít maximálně tuhé, pevné bobky, které se dají velmi snadno rozdrobit. Pochopitelně není seno jako seno. Ideální je voňavé, zelené, bezprašné. Jeden starý chovatel mi kdysi řekl, že z kvalitního sena by se dal udělat i čaj.

Podestýlka, slaměná, je vítaným pomocníkem. Poskytuje králíků menší chutnost a výživově pouze vlákninu. Má ji však k dispozici více, a tak se žravější jedinec po sfutrování své denní dávky sena může doplnit slámou. Jsou však i technologie chovu, kde se slámy nevyužívá (roštové ustájení, domácí mazlíčci na kočkolitu, apod.) a přesto fungují výborně. 

Jako příkrm při chovu králíků se využívá především jádro. Zde se můžeme setkat se dvěma (třemi) přístupy a jejich kombinacemi. Tím prvním je krmení zbytků z domácnosti (především suchého pečiva), osobně tento způsob nepovažuji za vhodný (větší množství suchého pečiva bych raději upotřebil při výživě drůbeže, které se podává máčené), ale někteří "staří praktici" s ním mají úspěch. Jelikož je ale složení krmené dávky tímto velmi nestálé, více informací o takovémto způsobu chovu lze získat jedině od takto krmícího chovatele.

Druhým je pro většinu tzv. "tradiční" způsob. Čímž je myšleno k senu podávané jádro, nejčastěji ječmen, případně oves. Oves je dietnější, obsahuje více vlákniny, tedy nezvyšuje tolik náchylnost k průjmovým onemocněním a zvyšuje sexuální aktivitu. Cenou za tuto vyšší "bezpečnost" je zase nižší přírůstek a při odchovu králíčat ve skupině také může negativně zvyšovat vzájemnou agresivitu. Ječmen je tradičně vnímám u králíků jako "výkrmová" obilnina.

Do třetice se velmi rozvíjejícím se způsobem je podávání KKS - granulí. Nejčastější formou je pak podávání těchto v různé poměru v míchanicích s obilím. Nejčastější chybou při tomto způsobu (míchání obilí a granulí) je využívání granulí s tzv. léčivy, které jsou určeny pro monodietní výživu. V našem chovu už několik let s úspěchem krmíme k "základu" pouze granule bez jejich míchání s obilninami. Může se to jevit jako finančně náročnější cesta, ale při neustálém zdražování základních komodit už ne tak výrazně, a chovatel se tak z části vyvaruje "nehodám" se zažíváním u mláďat vlivem chybně složené krmné dávky.